Meditaci můžeme chápat jako zdroj energie. Stejně jako každý den dobíjíme mobil, můžeme za 15-30 minut dobít sami sebe.

Meditace je klidný stav mysli, jenž se vyznačuje bdělostí a zvýšenou mírou prožívání právě probíhajícího okamžiku. Z historie ji známe díky budhistickým mnichům, meditací v pohybu jsou súfijské tance a cchi kung. Osho vyvořil sérii dynamických meditací a pokud budeme pátrat dál, nalezneme tisíce dalších způsobů a meditačních metod. Dnes se učí meditovat manažeři, aby se dokázali lépe koncentrovat a dosáhli lepších výsledků, meditace se praktikuje ve vězení, protože snižuje stres a agresivitu, učí se ji děti v některých školách.

Pozitivní účinky

Američtí neurologové opakovaně potvrzují, že osmitýdenní trénink v meditaci může vyvolat dlouhodobé pozitivní změny v mozku a rozvoj pozitivních charakterových rysů. Dochází k výraznému zahuštění signálových propojení v mozku a růstu ochranné tukové vrstvy myelinu. Ten je jednou ze základních složek bílé mozkové hmoty a míchy, jeho správná distribuce je důležitá pro řádné fungování centrální i periferní nervové soustavy.

Mezi potvrzené pozitivní účinky meditace patří:

  • Zvýšená schopnost soustředění
  • zlepšuje citovou stabilitu a reakci na stres
  • Rychlejší obnova energie a snížení míry únavy, napětí a deprese
  • Snížení krevního tlaku
  • Dokázala se spojitost mezi meditací a nápravnými procesy v těch částech mozku, které jsou spojovány s depresemi, demencí, schizofrenií a poruchami soustředění.

Při meditaci zřejmě dochází k podobným fyziologickým procesům, jako při vývinu mozku v ranném dětství. Pro mě je nejvýznamnější účinek meditace schopnost snižovat míru stresu. Pokud meditujete pravidelně, dokážete stresovou reakci zvládnout mnohem rychleji a úspěšně se vrátit se do původního stavu bez následků neustále se kupících stresů.

Studie odborníků °

Richard Davidson provedl v roce 2004 studii na tibetských mniších, aby změřil jejich energii. Testoval dalajlámovy nejpokročilejší mnichy, kdy každý z nich měl 15 až 40 let praxe v meditaci. Vědec měřil gamma vlny vyzařované jejich mozky pomocí elektroencefalografu (EEG) a magnetické rezonance. Zároveň došlo ke zkoumání kontrolní skupiny deseti studentů, jež neměli s meditací žádnou předchozí zkušenost. Gamma vlny jsou popisovány jako „jedny z nejdůležitějších elektrických mozkových vln s nejvyšší frekvencí“. Tvorba mozkových gamma vln vyžaduje, aby tisíce nervových buněk pracovaly najednou za obrovských rychlostí. Výsledky ukázaly, že někteří z mnichů vytvářeli činnost gamma vln v tak silné míře a vysoké amplitudě, jaké nebyly v dějinách dosud zdokumentovány. Také pohyb vln byl daleko lépe organizován než u nemeditujících účastníků výzkumu. Prokázalo se, že meditace může mít za následek přerozdělení šedé kůry mozkové a předejít jejím ztrátám. Úbytek šedé hmoty má dopad na četné duševní funkce, jako ovládání emocí, impulzů, myšlenek a pohybů. °

Francouz Matthieu Ricard je úspěšný molekulární genetik, který v 70. letech opustil život vědce a vydal se do Himalájí studovat buddhismus. Nyní je jedním z nejuznávanějších mnichů a osobním poradcem Dalajlámy. V roce 2012 mu neurolog Richard Davidson na hlavu připojil 256 senzorů v rámci výzkumu mozkové aktivity meditujících lidí. Ricardův mozek během meditace na téma „soucit“ začal pracovat na gama vlnách spojených s uvědoměním, pozorností, učením a pamětí, které neurologie v dané oblasti doposud nikdy nezaznamenala. Zároveň se v přední části mozku objevila nebývale silná aktivita v místech, která jsou spojena s pocity štěstí a sníženou hladinou negativních myšlenek. Davidson na základě výsledků tohoto a dalších pokusů prohlásil Ricarda za nejšťastnějšího člověka na světě. Podobných výsledků dosáhují při snímání mozkové aktivity všichni, kdo přesáhli počet 50 tisíc meditačních sezení, ale k Ricardovým výsledkům se přiblížili i ti, kdo meditují jen třikrát týdně. °

Článek ve zpravodaji Harvardské univerzity z roku 2002 popisuje pokus, který byl proveden na tibetských mniších v severní Indii. Lehce oděné mnichy zavřeli do pokoje s teplotou čtyři stupně Celsia, aby tam meditovali. Poté jim byly přes ramena přehozeny pokrývky namočené ve studené vodě. Obyčejný člověk by se začal za těchto podmínek nekontrolovatelně třást, přičemž pokles tělesné teploty by mohl vést i ke smrti, vysvětluje článek. Tělesná teplota mnichů ale nepoklesla. Namísto toho pokrývky úplně vysušili. Asistenti proto přinesli další přikrývky namočené v chladné vodě, ale i ty se podařilo meditujícím mnichům vysušit. Každý z nich za několik hodin vysušil tři přikrývky. S meditujícími jedinci byla provedena celá řada pokusů. Bylo zjištěno, že někteří dokáží vydávat velké množství různých druhů energie a ty se dají měřit. Horko vyzařované z těla mnichů bylo pouze vedlejším produktem meditace. Někteří mniši jsou schopni ovládat i metabolismus a jiné tělesné procesy.°

V roce 1998 provedla profesorka Lu Jan-fang a několik desítek amerických vědců výzkum cchi-kungových mistrů v Číně. Cchi-kung je staré čínské cvičení zaměřené na zušlechťování vnitřní energie pomocí poklidných pohybů a meditace. Je také uznáván jako funkční součást tradiční čínské medicíny. Tým vědců zjistil, že cchi-kungoví mistři dokáží vydávat silné přívaly infrazvukových vln, 100 až 1000krát silnější než u průměrných jedinců. Dokonce i začátečníci vykazovali po několika týdnech tréninku hodnoty infrazvukových vln pětkrát silnější než před začátkem tréninku. Studie je popsána ústavem China Healthways Institute

Jak začít s meditací

Důvodů, proč začít meditovat je skutečně hodně a všechny jsou dost dobré. Pokud vás meditace láká, můžete si přečíst knihu nebo jednoduchý návod. Brzy zjistíte, že návodů na meditaci je opravdu hodně a mnoho různých technik vám může způsobit akorát zmatek. Mě osobně se na meditaci líbí, že je velmi jednoduchá a můžete ji provádět kdekoliv. Základní návod na meditaci:

  • Sedněte si s rovnými zády na zem, meditační polštář nebo na židli. Záda si klidně opřete o zeď.
  • Oči nechejte otevřené, pokud usínáte nebo zavřené, pokud vás ruší vnější podněty. Vyzkoušejte, co vám vyhovuje.
  • Sledujte nádech a výdech. Neovlivňujte ho, jen pozorujte dech.
  • Počítejte kolik nádechů a výdechů dokážete sledovat bez přerušení. Když poctivě dojdete k číslu 10, je to skvělé a můžete pokračovat od 10 zpět k 1. Pokud se vám to nepodaří, nevadí. Začněte znovu a když se přistihnete, že se vám myšlenky toulají, začněte znovu.

Můj cchi kungový mistr meditace opakoval, že stačí více krátkých okamžiků meditace, které se neustále opakují. Praxe začátečníka může vypadat tak, že sedí a minutu se věnuje pozornému sledování dechu. Nato nechá mysl chvíli bloudit a pak se znovu vrátí na minutu k pozornému sledování dechu. V případě, že s meditací začínáte, stačí 5 minut denně. Postupně svou praxi rozšiřujete na 15-30 minut nebo déle. I takto krátká meditace prováděná pravidelně má pro člověka velký význam.

Jakmile si jste meditační praxí více jistí, můžete začít meditovat kdekoliv – v autobuse, ve frontě nebo na nudné poradě. Pozitivní vliv meditace se může objevit už po týdnu pravidelného každodenního 30ti minutového praktikování.

Zdroj:
vlastní poznámky z kursu MBSR, vedl Mgr. Jarda Chýle, z víkendových cchi kungových kursů Orel v hnízdě, vedl
Sifu Ješe Gyatso, °Epoch Times