Stres je neodmyslitelnou součástí života. Jak tedy zařídit, aby na nás neměl negativní dopad? A dá se ho vůbec zbavit?

Pokud zažíváme stres a máme dostatečný prostor a vědomí na to, aby se nahromaděná energie z náročné situace vyplavila, dbáme na regeneraci, zotavíme se z prožitého stresu poměrně rychle. Máme vyhráno! Napětí námi prochází jako vlny a sami se dokážeme dostat do stavu rovnováhy.

První pomoc spočívá v uvědomění si, že stres vůbec prožívám. Vědomé zpomalení dechu vede postupně ke snížení tepu srdce a uvolnění svalů. Ve chvíli, kdy se tělo začíná vracet do normálu, začíná se tam vracet i mozek. Tím člověk dostane čas přemýšlet a nereagovat emotivně.

Když cítíme, že jsme prožili velmi vypjatou situaci a stres se nedaří snížit pomalým dechem, můžeme si doma udělat malé cvičení. Začínáme ve stoji a začneme vytřepávat postupně jednu i druhou nohu, následují ruce. Jakékoliv poskakování na zemi nebo na trampolíně pomůže tělu se vrátit a přebytečného stresu se zbavit. Stejně se chovají napadená zvířata, když přežijí útok predátora.

Nejlépe hodnocené cvičení na snížení stresu je v současnosti mindfulnes, jenž se dá přeložit jako vědomá všímavost. Je to komplexní přístup, který v sobě zahrnuje prvky jógy, meditaci, autogenní tréning a všímavost vedoucí k plnému vnímání toho, co se děje v daném okamžiku. Když se začnu vědomě soustřeďovat na věci, které mi dělají radost, uklidňují mě a jsem za ně vděčný, mozek si jich po nějaké době začne sám všímat. Tím si nastavuji pozitivní mindset a místo na problémy se zaměřuji na možnosti. Jakmile si začínám více všímat pozitivních momentů, začne jich přibývat, protože mozek je začne sám vyhledávat. To vede i k částečnému uvolnění těla. Jsme tím, co opakovaně děláme.

Při józe se člověk učí dýchat pomalu a zhluboka, což je přesným opakem toho, jak dýchá při stresu. Tělo i mysl se tím uklidňují. Potřeba soustředit se jen na dané cviky a dýchání navíc vytěsňuje negativní myšlenky a snižuje roztěkanost.

Meditace

Studie o účinku meditace ukazují, že už po 8 týdnech pravidelné meditace dochází ke změnám mozkových struktur. Bereme sílu některým emočním centrům, jejichž aktivita se spojuje se strachem a úzkostí a dáváme ji jiným centrům. Při tom meditace není jen dlouhé sezení a myšlení na nic se zkříženýma nohama, jak si většina lidí myslí. Meditace může probíhat při chůzi, v MHD nebo při mytí nádobí. Má pozitivní vliv na krevní tlak, pomáhá v těle produkovat látky snižující napětí a zvyšující imunitu. Lidé praktikující meditace jsou schopni ve vypjatých situacích reagovat klidněji.

Další technika, jak předcházet stresu a posílit imunitu, je otužování. Když si netroufnete na studenou sprchu nebo zimní koupel v řece, zkuste se projít bosky ve sněhu nebo ponořit na vycházce nohy do potoka.

Stres můžete uvolnit pohybem, běháním i dynamickým cvičením. Cvičení zlepšuje náladu, spánek i schopnost soustředit se. Místo pomalého běhání je dobré střídat třeba chůzi a rychlý běh. Člověk si takovýmto cvičením zlepšuje psychické i fyzické zdraví a prodlužuje si život.

Lépe spát a usínat znamená snižovat stres a úzkost. Snížení stresu zase vede k lepšímu spánku. V době, kdy se stmívá je nevhodné používat v místnosti osvětlení led diodami a na počítači je vhodné si nastavit noční režim. Podpoříme tak přirozené vylučování hormonu melatoninu, jenž usnadňuje spánek.

Z žádné aktivity si nedělejte dogma, ať se vaše hladina stresu nezvyšuje ještě víc J

Chronický stres

Pokud se stres, hádky a napětí hromadí a my nemáme vhodné prostředí, abychom se uvolnili, zůstaneme v silné emoci zamrzlí. Svalstvo postupně tuhne, situace se opakuje a my máme tendenci opakovat stejnou reakci. Tak si vybudujeme svalový pancíř. Často se buduje již od dětství, kdy jsme se pod přísnou výchovou nebo vysokými nároky rodičů chránili před náporem vnějšího světa.

Opakované stresy a nevyřešené problémy jsou příčinou zvýšeného napětí ve svalech. Nepříjemným pocitům se bráníme tak, že je vytěsníme. Následkem jsou ztuhlé pojivové tkáně a svaly, otoky, … obecně blokády životní energie, která potřebuje cirkulovat. V důsledku blokace se mohou projevit tělesné nebo psychické symptomy (špatné držení těla, nervozita, chronická únava, poruchy spánku, chronické bolesti, oslabení imunitního systému, pocity úzkosti apod.) Stres vede i k obezitě, zvyšuje zánětlivé procesy v těle. Ve stresu jsme ochuzeni o prožívání jednoduché radosti ze života.

Pokud jsme vystaveni chronickému stresu, potlačujeme vlastní impulzy životní síly a tím omezujeme rozvoj vlastního potenciálu. Obalujeme si svaly a vnitřní orgány pancířem a ztrácíme s vlastním tělem kontakt. Snadno potom můžeme podlehnout iluzi naprostého klidu, i když je tělo v důsledku silného stresu ve velkém napětí.

Chronické napětí se objevuje hlavně ve svalech ramen, svalstvu krku, břicha, pánevní oblasti a v zádovém svalstvu. Důsledkem bývá nedostatečné povrchové dýchání, jehož vlivem dochází ke špatné látkové výměně a poklesu energie. Je potřeba si nejdříve uvědomit, že stres vůbec zažíváme.

Jak se zbavit chronického stresu

Svalový pancíř se uvolňuje pomocí jemné techniky biodynamické masáže. Pracuje se s energetickými blokádami a umožňuje energii proudit do míst, kde je jí nedostatek a odvádět ji z míst, kde je energetický přebytek. Masáže jsou hluboce uvolňující a relaxační. Jsou účinné především při všech projevech dlouhodobého stresu jako jsou: bolesti hlavy a zad, migrény, poruchy spánku, dlouhodobá únava. Obnovují životní sílu, která se v těle příjemně rozproudí. Zaktivují seberegenerační schopnosti a harmonii, člověk znovu prožívá radost ze života.

  • Masáž Vám pomůže vybrat zkušená masérka.
  • Biodynamické masáže se mohou dělat i přes volné oblečení.
  • Hodinu před masáží je vhodné nejíst.
  • Po masáži hodně pijte, nejlépe čistou vodu.
  • Na masáž nechoďte při horečce, infekci, a když užíváte antibiotika.
  • Po operacích a chemoterapii se nejprve poraďte s lékařem, jestli je masáž vhodná.

 

Objednat se na masáž

 

Zdroje:
Vlastní poznámky z kurzu „biodynamické masáže a práce s dotekem“, vedla Květa Palusková
Naučte své tělo zvládat stres a dobře spát, David Busta, editor HN
Hackněte si mozek, HN, Kryštof Jarmar a Vojta Hlaváček,