Vlasta je technik, materialista, vychovávaná víc jako kluk. Šamanské léčení jí znělo jako něco, co se jí rozhodně netýká a rozhodně nepotřebuje. Není přece blázen.
S manželem a se syny hodně sportuje, v posledních letech ale už svoje chlapy nestíhá. Vztahy se syny, otcem i manželem se začaly zhoršovat už dávno, se sourozenci si nikdy moc nerozuměla, začala jí docházet šťáva. Dlouho si říkala, že je to asi krize středního věku a že to zase přejde. Pak si toho všimly i kamarádky a hučely do ní tak dlouho, až si řekla, že možná mají pravdu a že potřebuje změnu.
To, co se začalo dít po prvních schůzkách a šamanském léčení ji dost překvapilo. Nejdříve jsme uvolňovaly pomocí masáže celé tělo a věnovala se každodenní meditaci. Vyčistily jsme rodovou linii a uzdravily její životní příběh. Podnikly jsme šamanskou cestu, aby získala zpět svou sílu. Po několika týdnech začala vnímat postupný nárůst energie a jistoty. Začala častěji navštěvovat nemocného otce a dlouho si s ním povídala. Věděla, že mu zbývá jen pár měsíců. Byla schopná ho doprovázet až do jeho konce. Nejhezčí chvíle v celém procesu byla, když Vlasta mluvila o tom, jak se s tatínkem před smrtí stihla usmířit.
Někdy běh života nebo nemoci nejde zvrátit. Jde ale změnit náš vlastní pohled, který může být zhoubný nebo podporující.
